Výstavní a relax víkend v Budapešti

Vydali jsme se zkusit štěstí na výstavy do Budapešti. Město má opravdu krásnou atmosféru a ráda se sem vracím. Tentokrát tedy už na třetí výstavní maraton.
Protože jsem do poslední chvíle váhala s ubytováním, neměli jsme zaplacený vjezd karavanu na výstaviště – poučení pro příště, protože bez parkovací karty se tam nedostanete. Maďaři neumí řešit aktuální změny a na celém výstavišti nebyl nikdo, kdo by nám byl schopen pomoci. Takže jsme každý den platili vjezd a museli znovu odjet.
Cenově asi o 5 EUR méně, ale na dvě noci jsme byli v nedalekém kempu a tak to nakonec vyšlo o 88 EUR dráž 🙂

Kemp byl pěkný s dostatkem stínu a milou obsluhou, která nám ochotně poradila i s volným časem. Po oba dny jsme si užili krásné památky a viděli Budapešť i jinak než od výstavního kruhu.
Ještě k posuzování. To bych nazvala samostatnou kapitolou. První den vše začalo tím, že ani rozhodčí a ani personální v kruhu nemluvili anglicky 🙁 Předvádění portíci byli výškově nad standardem. Dále mě překvapilo, že i když je úprava psů na výstavišti v HU zakázána, handkerka před kruhem sprejovala o 106. Další den si přivedla psa komplet mokrého a nedbaje předpisům ho před kruhem půl hodiny fénovala.
Oblečení handkerky mi sice nepřísluší komentovat, ale v kruhu by taky našince překvapilo a vedlo k otázce.. “Je toto ještě na výstavě, kde by měl být středem všeho hlavně pes, vůbec etické?”

Plemeno vyhrála fena s paspárky – dle standardu vylučující vadou! Obdobné posouzení se konalo v plemeni italský vodní pes i španělský vodní pes.
Přeji každému jeho úspěch, sama vím, co to obnáší. Nezávidím paní handlerce postavu ani sebevědomí, jen mi přijde smutné vidět pozadí celého výstavního světa a znovu si připomenout, že v mnoha případech jsou psi až na posledním místě.
Naše holky se pěkně předvedly a jsem na obě pyšná! Letty si odvezla titul Hungarian Show Champion!

Suma sumárum – i přes výše popsané máme maďarské výstavy rádi a určitě znovu přijedeme. 🙂